Karel Kryl Pasážová revolta

Nosíme z módy kopretiny čímž okrádáme stáda a vůl kdys jméno obětiny je titul kamaráda Na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu Na klopě placku jak psí známku Znak příslušnosti k davu I naše generace má svoje prominenty Program je rezignace a facky argumenty Potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu a místo přesvědčení jen pití píva Z žalu Pod zadkem stránku Dikobrazu vzýváme Zlaté tele Sedáme v koutcích u obrazů Čekáme Spasitele Civíme lačně na měďáky My Gottwaldovi vnuci A nadáváme na měšťáky tvoříce Revoluci I naše generace má svoje kajícníky a fízly z honorace a skromné úředníky a tvory bez svědomí a plazy bez páteře a život v bezvědomí a lásku K nedůvěře Už nejsme nejsme to co kdysi Už známe ohnout záda Umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda A vděčni dnešní Realitě líbáme cizí ruce A jednou zajdem na úbytě z té smutné revoluce I v naší generaci už máme pamětníky a vlastní emigraci a vlastní mučedníky A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí Ne nejsme na kolenou Ryjeme drškou v zemi